Švábi v literárních děl

Obsah článku

• 1. šváb-reakční
• 2. šváb-despota
• 3. šváb oběť

V literatuře se tento hmyz se nacházejí v různých podobách. Mezi nejoblíbenější rolí šváby v pracích jsou popsány níže.

Šváb-reakcionářský

V slyšet 1920-1930-tých z rohů všechnu zábavu a chytlavou píseň s těmito slovy:

«La cucaracha, la cucaracha
Ya no puede caminar,
Porque no tiene, porque le Falta
Marihuana que fumar ... »

Navzdory skutečnosti, že píseň po mnoho let, ale její motiv a určitá slova a nyní je známo, že mnoho. Je třeba poznamenat, že tam bylo několik verzí textu, navíc některé změny byly tak transformovány, že pouze slovo ze svého původního přirozeného „šváb“, což ve španělštině zní jako „Cucaracha“.

Původně se tato melodie byla věnována ne vousatý hmyz a zastánce tehdejšího prezidenta Victoriano Carranza.

Tam byla píseň během mexické revoluce, která se konala v 1910-1919 GG. Zpívala se zástupci skupin rolnické armády, které bojovaly s vládními jednotkami. Vůdce rolníků byl Francesco „Pancho“ Villa. Říkali příznivců prezidenta „tarakashki“, protože všichni nosili dlouhé kníry. V souladu s tím, originál této písně byl výsměch orientaci.

Doslovný překlad této písně:

„Tarakanchik, Tarakanchik
Nemůže jít
Vzhledem k tomu, že nemá, protože není dost
Kouření marihuany.
Karransisty ustoupil,
Ustoupil v Perote,
A nemůže chodit už,
Zapletený do kníru.
Vousy Carranza
Budu obvázat,
Svázat ji na sombrero
Senor Francesco Villa. "

Takže tato píseň vlastně sloužil zvýšit morálku vojska Villa a druh zastrašování zástupců prezident Carranza. Píseň používá porovnání s lidskými hmyzem a jako výsledek - šváb představuje reakční, možná, je hnusný charakter. Melody věnovaný lidem, ale všichni promítnuta švábů a které jsou vnímány jako hlavní protagonisty.

Šváb-despota

Na začátku minulého století pro šváby nebyla duha - tento malý tvor tak nemocný populace, která byla považována za despota, který se vztahuje k vyhlazení. A lidé jsou téměř bezmocní proti švábům, který dále zesílil odpor těchto hmyzu. Obraz tyrana a despoty švába pokusil znovu a v literatuře. Jeden z nejjasnějších příkladů tohoto je báseň Korney Chukovsky:

„Náhle z brány
Hrozný obr,
Zrzavý a knírem
Ta-ra-ch!
Šváb, šváb, šváb!“.

Používání přípona šváb přeměněn švába a stává monstrem, arogantní, krev žízeň, nenasytné vysmíval další hmyz.

Autor líčil šváb v plné velikosti, udělal to obrovské monstrum, jako malý hmyz. Naopak, šváb byl malý, ale měl sílu i na velkých zvířat jako jsou vlci, nosorožci, sloni, býci. Tato síla spočívala ne na fyzické síle a velikosti a strachu, zastrašování, úplnou kontrolu. Někteří literární kritici si všimli, že tato báseň dokonale ilustruje přísloví: „Strach má velké oči.“ Tento závěr je mnoho čtenářů, protože větší zvířata zastrašil by švába, a malý vrabec, kteří neměli poslouchat šváb, byl schopen ho zabít, jen v klyunuv Telegram.

Zvláště korozivní čtenáři, kteří usilovně hledají v dílech skrytých podtext, a zjistil, že je v tomto verši. Podle nich v podobě švába zahalena jeden ze světových lídrů v té době, a to Josifa Stalina. Nicméně, pokud si pečlivě pochopit, ukázalo se, že tento předpoklad je špatný, protože „šváb“ byla napsána v roce 1923, a pak bojovat za práva na místo Lenina právě začala. V místě pravítka na stejné úrovni, jako je uváděný Stalin otvor vousy a jsou stejné baleen Kameněv a Trotsky a nemají žádné vousy Zinovev. Nový guvernér dosud nebyl stanoven, a vousy byly z několika politiků.

Další skutečnost - dokonce přichází v této práci byly zveřejněny zcela volně k síle Stalina a oběh to bylo skvělé.

Sám autor - Roots Chukovsky vždycky pozor na kritiku orgánů, a orgány byly vždy citliví na takovou kritiku a nedovolí bez exit diskreditaci svých děl.

Pokud budeme mluvit o básních, kde Stalinova kritika je jasně viditelný, pak je zde jasný příklad je dílem Mandelštama „Žijeme pod ním není snímání do země ...“. Tam je postava představuje vůdce národů, a velmi otevřený a zřejmou „šváb smích knír a lesk to Vrchní ...‘. Pokud orgány se dozvěděl o této básni, nebo přesněji o takovou kritikou vůdce, reakce ve směru básníka bezprostředně následuje.

šváb oběť

Kromě toho despotové švábů našel v literatuře a švábů oběti, která mlčky přijmout svůj úděl. Jedním z takových tragické postavy byl šváb stejnojmenné básně napsal básník a literární postavy Nikolay Oleynikov. Epigraf této práce bylo v románu Fjodora Dostojevského „Démoni,“ prohlásil hrdina tohoto kousku - vulgární-SONNETEER kapitán Lebyadkin. V rozhovoru s Varvara Petrovna Lebyadkin její otázku „Proč?“ Kapitán v teple reaguje řádky z básně Oleynikov:

„Tam žil švába,
Šváb od dětství,
A pak jsem přišel ve sklenici
Full muhoedstva“.

Na druhé straně, Varvara Petrovna s jistým odporem a zmatku se zeptal, co to je. Mával rukama, Lebyadkin začal spěšně a trochu podrážděný, netrpělivý ani vysvětlit, co se rozumí pod pojmem klastr muhoedstvom letí v létě ve sklenici. Potom se kapitán stejným způsobem netrpělivé začal zpívat „nepřeruší, nepřerušujte, uvidíte, uvidíte ...“ Jeho řeč, stejně jako dříve, byla provázena aktivní gesty a následoval následující poznámku:

„Místo přijala švába,
Mouchy zamumlal
Naše velmi plná sklo
Jupiter plakala.
Ale zatímco oni šli pláč,
Přistoupil jsem Nikifor,
Bla st rodák ... "

Lebyadkin opět řetězec v uvozovkách již známého výrobku Nicholas Oleinikova. Řekl, Varvara Petrovna, která ještě neskončila verš, jako kdyby nebyl rýmovala konec, ale už ví, co se bude dít dále.

Podle jeho nápadu, stařec Nikifor vezme sklenici s křikem hmyz ven a prostě hodí.

Mouchy a šváb spadnout do vany. Pak Lebyadkin slavnostně prohlašuje, že odpověď na otázku „Proč?“ To je ten šváb nebude reptat, a to je celá síla. Pokud jde o starý Nikifor, že v závislosti na kapitána, prostě líčí přírodu.

Oleynikov báseň - není jediný příběh švába, který upadl do sklenice. Před ním předmětem osvětlené Myatlev. Jeho práce je následující:

„šváb
Ve sklenici
spadnout -
Propadet-
Na sklo,
tvrdý,
Není vspolzet.
A já ... "

V básni psané v roce 1943 Oleynikov, šváb je prezentován v podobě experimentálního impotentní, pokorně přijmout svůj osud. Pro členy literární organizace Oberiu tento verš - klasika žánru, příklad umělecké estetiky, které navzájem odděleny různé pojmy, jako jsou závratě a bezvědomí a pomíjivosti života, ironie a hluboké pokrytí tématu, a parodie na existenciální hrůzy.

Obecně platí, že báseň „šváb“ dost ponuré.

Pokud podle názoru hrdinou Dostojevského Lebyadkin švába zničena bezohlednou povahu, pak Nikolai Oleynikov tento hmyz stane obětí krutého vědeckého experimentu. Podle vědy duše neexistuje, a ztráta jakéhokoli nevinné malé stvoření ztrácí smysl.

Pokud budeme analyzovat úryvek z básně:

„Šváb sedí ve sklenici,
Noha zrzka sucks.
Byl chycen. Byl v pasti.
A teď čeká na popravu.
Je to smutné oči
Na pohovce pohledy,
Kde s noži a sekerami
Vivisektoři sedět ...
... Šváb stisknuté na sklo
A při pohledu sotva dýchá ...
Bude mít žádný strach ze smrti,
Kdybych věděl, že existuje duše.
Ale věda prokázala,
Že duše neexistuje,
Co je játra, kosti, tuk -
To je to, co tvoří duši.
Existuje pouze kloub,
Pak se spojení.
Proti závěrům vědy
Je nemožné odolat.
Šváb, ždímání ruce,
Připraveni trpět ... "

Můžete jasně vidět mouku švába, který pokorně čeká na svůj osud a uvědomí si, že je čeká, a je to nevyhnutelné. Šváb je vybaven mnoha vlastnostmi spojených s lidmi, je schopen reflektovat, pocit, zážitek.

Literární kritici si všimli pozoruhodné podobnosti a souznění obrazů a pocitů v básni Oleynikov a románech Franz Kafka je „Proměna“. Nicméně pravděpodobnost, že Oleynikov obeznámený s prací rakouského spisovatele, je velmi malá, protože Kafkovy práce téměř byly v Sovětském svazu není známo, a také „Proměna“ byla napsána v roce 1916. Ale stále funguje neuvěřitelně podobný.

V Kafkova příběhu celý děj začíná se obrátit na brutální a nemá smysl pro dobrodružství. Protagonista - obchodní cestující Gregor, obyčejný „malý člověk.“

Jednou ráno se náhle změní jeho život.

S ním přichází podivné transformace - když se probudí v podobě ošklivé hmyzu. Literární kritici tvrdí, že myšlenka na autora jako hmyz dělal to šváb. První věc, která děsí - jazyk, který popisuje tuto situaci. Vše je prezentován nedbale, ležérně, jako by to byla standardní situace domácností. Překvapující sám protagonista, kteří jsou znepokojeni ne tolik přepočtu za nezbytné co nejrychleji se vyrovnat se svým novým tělem, naučit se ovládat a řídit tak, aby se můžete vrátit k práci, která má Gregor rodinu je jediným zdrojem příjmů.

Franz Kafka detailně popsán proces probouzení a snaží se vstát z postele hrdiny. Po několika pokusech, Gregor byl schopen hodit deku, to bylo dost snadné, protože to bylo nutné pro nafouknout žaludku a deku, sám spadl na podlahu. Další akce jsou mnohem obtížnější, přinejmenším proto, že nové tělo cestujícího bylo mnohem širší. Se dostat z postele, je zapotřebí ruce, a místo nich hrdina dostal hodně nohy, který se pohyboval nepravidelně a nepřinesla řízení. Gregor ani nemohl ohnout nohu, rovnání to neustále, a když ho nepřirozený nakonec sklonil, zbytek byli v chaotickém pohybu a řídit všechny najednou zdálo nemožný úkol.

Zároveň si uvědomuje, že nemůže být marně ležet v posteli, budete muset vstávat do práce.

Ve svém novém snímku Gregor čelí mnoha problémům, mezi nimi - nedostatek porozumění, strach a úplnou averzi k ní. Byl ochromen od svého otce, hodil všechny své příbuzné, transformace mu odporné druhých a zároveň bezmocnosti a bezbranné před nimi. Gregor nebyl schopen přijít na to, co se stalo, tiše zemřel. Dokonce smrt nekončí utrpení, jeho tělo hodili do koše s odporem. Tato část příběhu je téměř totožný s děj Oleinikova básně - tam je hmyz mrtvola utrpěli stejný osud.

Je pozoruhodné, že v obou pracuje švábi způsobí, že čtenář je znechucení a škoda. Ale dříve, než mnoho z nich nemohl myslet, že tyto hmyz může litovat.